Nebojte se zažádat o příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení není žádná ostuda, je to vaše právo! Uvažujete o tom, že si zažádáte o příspěvek na bydlení, ale nemáte nejmenší tušení, jestli na něj máte vůbec nárok, kde máte žádat nebo jaký je postup? V dnešním článku se dozvíte odpovědi na všechny vaše otázky, přestanete tápat a možná si konečně o nějakou tu korunku přilepšíte. Nezapomeňte si stáhnout PDF soubor, který najdete na konci článku. Kde najdete navíc vysvětlivky a odkazy na užitečné stránky, které by se vám při podávání žádosti mohly hodit.

CO JE PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ?

Jedná se o příspěvek, který pomáhá pokrýt náklady na bydlení ať už jednotlivcům nebo rodinám s nízkými příjmy. Žádost se podává 1x za rok a pak se každého čtvrt roku dokládají náklady na bydlení a výše příjmů za předcházející kalendářní čtvrtletí.

KDO MŮŽE ŽÁDAT?

• Vlastník bytu
  • Vlastníkem bytu je manžel/manželka, druhý z manželů může zažádat
  • Za vlastníka se považuje i osoba, která byt využívá na základě služebnosti tzv. věcné břemeno užívání
  • V roce 2022 může žádat i osoba, která je vlastníkem stavby pro individuální nebo rodinnou rekreaci a využívá tuto stavbu k trvalému bydlení
• Nájemce či podnájemce bytu
  • Musí být uveden v nájemní smlouvě

V případě, že podmínky nároku na příspěvek splňuje více osob, se příspěvek vyplácí pouze jednou. Osoby se musí vzájemně dohodnout.

Každá osoba se v daném měsíci posuzuje jen k jednomu bytu. Pokud se v průběhu kalendářního měsíce přestěhuje, tak se, co se příspěvku na bydlení týče, ke změně přihlíží až od následujícího kalendářního měsíce.

JAKÉ JSOU PODMÍNKY?

Nárok na příspěvek na bydlení vzniká, pokud jsou náklady na bydlení vyšší než 30 % čistého příjmu (v Praze 35 %) a současně těchto 30 % (v Praze 35 %) není vyšší než částka rovnající se normativním nákladům na bydlení.

JAKÉ OSOBY SE POSUZUJÍ

Za rodinu se, co se příspěvku na bydlení týče, považují všechny osoby, které společně byt užívají. Rodiče a nezletilé nezaopatřené děti se společně posuzují vždy. Výjimku tvoří osoby, které prokáží, že spolu nežijí a nehradí náklady na své potřeby společně. Přesný okruh společně posuzovaných osob je stanoven zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

CO SE POVAŽUJE ZA PŘÍJMY?

Do rozhodného příjmu rodiny se započítávají se příjmy všech společně posuzovaných osob.

• příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
• příjmy z nájmu
• dávky nemocenského a důchodového pojištění a podpora v nezaměstnanosti včetně obdobných příjmů z ciziny,
• přijaté výživné, rodičovský příspěvek a přídavek na dítě atd.

Do rozhodného příjmu rodiny se nezapočítává příjem ze závislé činnosti u nezaopatřených dětí.

JAK JE TO S NÁKLADY NA BYDLENÍ?

• V případě nájmu bytu  – nájemné
• V případě družstevního bytu nebo bytu vlastníků – srovnatelné náklady, ty jsou stanoveny zákonem
• náklady za plyn, elektřinu
• náklady za plnění poskytované s užíváním bytu
  • náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění)
  • centrální poskytování teplé vody,
  • dodávku vody z vodovodů a vodáren
  • odvádění odpadních vod,
  • provoz výtahu,
  • osvětlení společných prostor v domě,
  • úklid společných prostor v domě,
  • odvoz odpadních vod a čištění jímek,
  • vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou
  • odvoz komunálního odpadu,
  • případně náklady za pevná paliva.

Náklady na bydlení i náklady za plnění poskytované s užíváním bytu se musí rozepisovat na jednotlivé položky.

Ty náklady, které se hradí zálohově, musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Toto období je zpravidla dvanáctiměsíční.

Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako průměr nákladů na bydlení za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Do nákladů na bydlení se započítávají:

1. Náklady, které byly uhrazené nebo doložené buď oprávněnou osobou či některou ze společně posuzovaných osob, pokud rodina žila v rozhodném období v bytě, na který je uplatňovaný nárok na příspěvek.
2. 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení za každý měsíc, pokud rodina nežila v rozhodném období nebo po jeho část v bytě, na který je uplatňovaný nárok na příspěvek. Výjimku tvoří případy, kdy se celá rodina (stejný okruh společně posuzovaných osob) přestěhovala z jednoho bytu do druhého a v obou bytech splnila nárok na příspěvek na bydlení. V tomto případě se rodině započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.

K nákladům na bydlení za kalendářní čtvrtletí jsou započítávány i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny (doplatek na nákladech na bydlení), a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují.

V případě, že žadateli nebo společně posuzované osobě byly v období kalendářního čtvrtletí náklady na bydlení vráceny (přeplatek na nákladech na bydlení), snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.

CO JSOU TO TY NORMATIVNÍ NÁKLADY?

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny nařízením Vlády. Pro účely příspěvku na bydlení nařízení Vlády stanovuje:

1. Výše nákladů srovnatelných s nájemným
2. Výše částek, které se započítávají za pevná paliva
3. Výše částek normativních nákladů na bydlení.

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, resp. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich bydlících.

JAKÁ JE VÝŠE PŘÍSPĚVKU NA BYDLENÍ?

Stanoví se jako rozdíl mezi průměrnými nálady na bydlení za rozhodné období a příjmem rodiny, který se vynásobí koeficientem 0,30 (v Praze 0,35)

Pro výpočet příspěvku na bydlení se jako náklady použijí buď normativní náklady, nebo průměr skutečně uhrazených nákladů za rozhodné období. 

Obecně jde o vzorec:

Normativní náklady – (příjem rodiny x koeficient 0,30 (pro Prahu 0,35) = výše příspěvku

Skutečné náklady – (příjem rodiny x koeficient 0,30 (pro Prahu 0,35) = výše příspěvku

KDY MI PŘÍSPĚVEK BUDE VYPLACEN?

Příspěvek se vyplácí každý měsíc, vždy v kalendářním měsíci, který následuje za měsícem, za který měl být vyplacen. Příklad: Příspěvek za duben bude vyplacen v květnu. V případě, že je příspěvek nižší než 100 kč měsíčně, bude vyplacen po uplynutí kalendářního čtvrtletí.

POSTUP PODÁNÍ ŽÁDOSTI

KDY A JAK SE ROZHODNE JESTLI MI PŘÍSPĚVEK UDĚLÍ?

Samotné řízení je zahájeno dnem podání žádosti a všech dalších příslušných formulářů. Následně ÚP ČR vyhodnocuje, zda byly splněny všechny podmínky a jestli tedy vzniká nárok na příspěvek na bydlení a jaká bude jeho výše.

V případě, že chybí některý z dokladů, které se musí doložit spolu s žádostí vyzve ÚP ČR k jejich doplnění. Nedojde-li k doplnění těchto dokladů ze strany žadatele, je to důvod pro zamítnutí žádosti. Pokud bude rozhodnuto, že má žadatel nárok na příspěvek, musí následně každého čtvrt roku dokládat „Rozhodné příjmy rodiny“ a „náklady na bydlení“ za předchozí čtvrtletí. Pokud k dokládání nedojde, může být vyplácení příspěvku zastaveno nebo může dojít k odejmutí dávky.

STÁHNĚTE SI PDF SOUBOR S PODROBNÝMI VYSVĚTLIVKAMI A UŽITEČNÝMI ODKAZY